Moderní set-top-box Strong
S přijímačem Strong SRT 8211 budete moci sledovat digitální TV vysílání i na svém starším televizoru. Jedná se o kompaktní set-top-box, který dokáže přijímat i signál DVB-T2, budete se tak na něj moci spolehnout i v nadcházejících letech, kdy se má tento typ signálu stát standardem pozemního vysílání. Samozřejmostí je pak i podpora moderního formátu H.265 (HEVC).
Vedle příjmu televizních stanic vám navíc přístroj díky integrovanému USB portu umožní i snadné nahrávání vašich oblíbených pořadů na externí USB zařízení a také přehrávání multimédií z vaší flashky.
Full HD (někdy též označováno jako 1080p) je standardizované rozlišení 1920x1080px v poměru stran 16:9. Nabízí tak mnohem vyšší kvalitu obrazu než HD ready a HD+. Výsledkem je detailnější a jemnější obraz, což oceníte nejen při sledování filmů, ale i při hraní her nebo čtení textů na internetu. Dnes se navíc veškerý obraz přizpůsobuje tak, aby vyhovoval požadavkům pro Full HD rozlišení. Ještě vyšší rozlišení pak představuje Ultra HD.
DVB-T (z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial) je standard digitálního televizního vysílání přes pozemní vysílače. Oproti předchozímu analogovému vysílání jsou programy převáděny v reálném čase a jsou komprimovány do formátu MPEG-2, někdy také MPEG-4. Na jednom kanále se tak může nacházet více televizních a rozhlasových stanic, což umožňuje využití různých doplňkových služeb jako je například Elektronický programový průvodce, online nákupy nebo také hry. Takovýto balíček programů a služeb vysílaných na jednom kanále se nazývá také jako multiplex.
Pro příjem digitální televize je třeba mít digitální přijímač (set-top-box) nebo televizor se zabudovaným digitálním tunerem. Pro sledování digitální televize na počítači či notebooku stačí pořídit DVB-T kartu nebo USB modul.
MPEG-4 je kolekce patentovaných metod definujících kompresi a uložení zvukových a obrazových dat. Využití MPEG-4 zahrnuje kompresi AV dat pro web (Streaming), uložení dat na CD a DVD, hlasovou a video komunikaci a digitální televizní vysílání.
H.264 (označovaný také jako MPEG-4 AVC) je formát, který umožňuje snížit velikost nekomprimovaného souboru na polovinu velikosti formátu pro DVD video, a to při maximálním zachování jeho kvality. Běžně je využíván pro satelitní a pozemní vysílání. Kromě řady set-top-boxů a satelitů jej podporují i BluRay i DVD přehrávače, u kterých je toto pravidlem. Dá se však také využít i jako formát přenosu internetového videa, kde je možné nastavit stupeň komprese přesně podle nároků webových stránek nebo internetového připojení. H.264 lze mimo jiné objevit i u smarpthonů nebo fotoaparátů s možností přehrávání videa.
MPEG-2 je ztrátový komprimační datový formát, který slouží ke snížení datového toku a tím i velikosti výsledného souboru u digitálně zpracovávaných videozáznamů při co nejmenším viditelném zhoršení kvality po dekomprimaci. Jeho předchůdcem je formát MPEG-1 a dokonalejším technologickým nástupcem formát MPEG-4.
H.265(označováno také jako HEVC – High Efficiency Video Coding) je standard, který umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě při nižší přenosové rychlosti. Využívá se u pozemního digitálního vysílání DVB-T2 a satelitního vysílání DVB-S2. Pro příjem tohoto vysílání je podmínkou, aby televize uměla dekódovat formát H.265.
JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Formát souboru, který tuto kompresi používá, se také běžně nazývá JPG
BMP (BitMaP) je grafický formát pro ukládání rastrových obrázků. Umožňuje ukládání dat ve 4 různých formátech, a to pro 2barevné, 16barevné, 256barevné a tzv.“True Color“ obrázky s 16 miliony barev.
MP3 je formát standardního systému komprese dat pro zvukové soubory. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Formát MP3 se stal oblíbeným při uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu.
PCM (Pulse Code Modulation) je metoda převodu analogového zvuku na digitální. Byla vytvořena již roku 1937.
AC3 (Audio Coding 3) je formát souboru s prostorovým zvukem, který obsahuje až 6 zvukových kanálů. Byl vytvořen společností Dolby Laboratories roku 1987 a používá se na DVD a Blu-Ray přehrávačích, domácích kinech i v televizních programech s vysokým rozlišením (HDTV).
S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface) je rozhraní sloužící k přenosu digitálního zvuku. Bylo vytvořeno především pro použití u DVD přehrávačů, které byly propojené s domácím kinem. Také jej můžete nalézt u mnoha digitálních přijímačů. Rozhraní S/PDIF se dělí na optickou a koaxiální variantu konektoru, přičemž některá zařízení nabízejí varianty obě.
SD (Secure Digital) je paměťová karta používaná v přenosných zařízeních včetně digitálních fotoaparátů, přenosných počítačů a mobilních telefonů.
EPG (z anglické zkratky Electronic Program Guide) označuje standardní doplňkovou službu digitálního televizního vysílání. Jde o televizní program vysílaný v rámci každého digitálního multiplexu doplněný o podrobné informace o pořadech. Divák s moderním televizorem může EPG využít pro nastavení přepnutí/zapnutí oblíbeného pořadu, v kombinaci s PVR i nahrávání. Z tohoto pohledu tak nahrazuje často vypadávající analogové synchronizování s teletextem. Program pořadů je vysílán většinou na 24 hodin dopředu, může být však i na týden, či 14 dní.
On Screen Display aneb menu na obrazovce televizoru. Po stisknutí tlačítka MENU se na obrazovce objeví nabídka, ve které se uživatel může pohybovat pomocí dalších tlačítek a provádět tak požadované úkony jako ladění kanálů nebo nastavování různých parametrů