Mnoho užitečných funkcí |
|
S novým standardem digitálního vysílání DVB-T2 je nutné vyměnit starší set-top boxy za ty, které ho zvládnou dekódovat. V nevýhodě mohou být i starší televize s integrovaným dekodérem. Ať už je situace jakákoliv, velmi kompaktní model set-top boxu EM190-S od firmy Emos je pro vás jistotou. Nový standard pro něj není problém a navíc dekóduje také obrazové formáty H.264 a H.265 (HEVC). Díky tomu se můžete těšit na obraz v rozlišení Full HD. Tam však jeho kvality nekončí. Naladíte také spoustu radiových stanic, nebo využijete multimediálního přehrávače a pustíte si film nebo hudbu nebo fotografickou prezentaci z USB disku. Přehrajete třeba formáty avi, mkv, mov a další. |
Konektivita |
|
Starší či novější, každou televizi připojíte. EM190 je vybavený HDMI konektorem pro novější televize, SCARTem pro starší televize, ale naleznete tu také IEC konektor. USB 2.0 potom slouží k připojování datových úložišť. Co se programového vybavení týče, snadno si nastavíte seznam svých oblíbených kanálů nebo s pomocí funkce EPG otevřete 7denní program jednotlivých stanic. Velkou výhodou je, že přiložený ovladač má funkci učení, a proto můžete na ovládání televize i set-top boxu používat jen jeden. Pokud nechcete mít zařízení na očích, stačí ho schovat za televizi a vyvést IR čidlo, které bude přijímat signál ovladače. |
Full HD (někdy též označováno jako 1080p) je standardizované rozlišení 1920x1080px v poměru stran 16:9. Nabízí tak mnohem vyšší kvalitu obrazu než HD ready a HD+. Výsledkem je detailnější a jemnější obraz, což oceníte nejen při sledování filmů, ale i při hraní her nebo čtení textů na internetu. Dnes se navíc veškerý obraz přizpůsobuje tak, aby vyhovoval požadavkům pro Full HD rozlišení. Ještě vyšší rozlišení pak představuje Ultra HD.
DVB-T (z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial) je standard digitálního televizního vysílání přes pozemní vysílače. Oproti předchozímu analogovému vysílání jsou programy převáděny v reálném čase a jsou komprimovány do formátu MPEG-2, někdy také MPEG-4. Na jednom kanále se tak může nacházet více televizních a rozhlasových stanic, což umožňuje využití různých doplňkových služeb jako je například Elektronický programový průvodce, online nákupy nebo také hry. Takovýto balíček programů a služeb vysílaných na jednom kanále se nazývá také jako multiplex.
Pro příjem digitální televize je třeba mít digitální přijímač (set-top-box) nebo televizor se zabudovaným digitálním tunerem. Pro sledování digitální televize na počítači či notebooku stačí pořídit DVB-T kartu nebo USB modul.
MOV je multimediální formát vyvinutý společností Apple pro přehrávač QuickTime. Vyniká však úžasnou kompatibilitou se spoustou jiných mediálních přehrávačů i editačních nástrojů. Mimo platformy Macintosh jej podporují i Windows.
MPEG-4 je kolekce patentovaných metod definujících kompresi a uložení zvukových a obrazových dat. Využití MPEG-4 zahrnuje kompresi AV dat pro web (Streaming), uložení dat na CD a DVD, hlasovou a video komunikaci a digitální televizní vysílání.
H.264 (označovaný také jako MPEG-4 AVC) je formát, který umožňuje snížit velikost nekomprimovaného souboru na polovinu velikosti formátu pro DVD video, a to při maximálním zachování jeho kvality. Běžně je využíván pro satelitní a pozemní vysílání. Kromě řady set-top-boxů a satelitů jej podporují i BluRay i DVD přehrávače, u kterých je toto pravidlem. Dá se však také využít i jako formát přenosu internetového videa, kde je možné nastavit stupeň komprese přesně podle nároků webových stránek nebo internetového připojení. H.264 lze mimo jiné objevit i u smarpthonů nebo fotoaparátů s možností přehrávání videa.
AVI (Audio Video Interleave) je formát souboru vyvinutý v roce 1992 společností Microsoft. Spojuje v sobě obrazová a zvuková data, která jsou určena k synchronnímu přehrávání – proto se tento formát využívá zejména pro ukládání TV pořadů a filmů. Svou oblíbenost si získal především díky své vysoké kompatibilitě. Soubory formátu AVI jsou podporovány i dalšími platformami jako je Linux nebo Mac.
MPEG-2 je ztrátový komprimační datový formát, který slouží ke snížení datového toku a tím i velikosti výsledného souboru u digitálně zpracovávaných videozáznamů při co nejmenším viditelném zhoršení kvality po dekomprimaci. Jeho předchůdcem je formát MPEG-1 a dokonalejším technologickým nástupcem formát MPEG-4.
MPEG 1 je komprimační formát určený pro efektivní ukládání digitálních záznamů. Při rozlišení 160 x 112 obrazových bodů můžete zaznamenávat krátké záběry do délky 1 minuty.
MKV je moderní otevřený svobodný multimediální kontejner (podobný AVI), který umožňuje pojmout většinu moderních video a audio formátů. Dokáže též pojmout několik různých audio stop včetně prostorového zvuku.
MPG je standard používaný pro kódování digitálních videí.
TS (Transport Stream) je formát videa používaný pro uložení nahrávek z digitálního televizního vysílání.
VOB (Video Object) je multimediální kontejner používaný na DVD. Obsahuje obrazovou a zvukovou stopu, titulky, menu i navigaci – to vše je sloučené do jednoho jediného souboru.
DAT (Digital Audio Tape) je zvukový formát nahrávaný na magnetickou pásku v kazetě. V roce 1987 jej světu představila společnost Sony.
TRP je druh souboru obsahující video ve vysokém rozlišení. Tento formát se využívá především pro nahrávání digitálního televizního vysílání.
H.265(označováno také jako HEVC – High Efficiency Video Coding) je standard, který umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě při nižší přenosové rychlosti. Využívá se u pozemního digitálního vysílání DVB-T2 a satelitního vysílání DVB-S2. Pro příjem tohoto vysílání je podmínkou, aby televize uměla dekódovat formát H.265.
H.265(označováno také jako HEVC – High Efficiency Video Coding) je standard, který umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě při nižší přenosové rychlosti. Využívá se u pozemního digitálního vysílání DVB-T2 a satelitního vysílání DVB-S2. Pro příjem tohoto vysílání je podmínkou, aby televize uměla dekódovat formát H.265.
JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Formát souboru, který tuto kompresi používá, se také běžně nazývá JPG
BMP (BitMaP) je grafický formát pro ukládání rastrových obrázků. Umožňuje ukládání dat ve 4 různých formátech, a to pro 2barevné, 16barevné, 256barevné a tzv.“True Color“ obrázky s 16 miliony barev.
PNG (Portable Network Graphics) je grafický formát pro rastrovou grafiku, který původně vznikl jako náhrada za formát GIF, u nějž došlo k licenčnímu zpoplatnění za jeho použití. PNG využívá bezztrátovou kompresi a na rozdíl od GIFu nemá žádné omezení na počet barev. Nedá se však jako GIF využít pro tvorbu animací.
MP3 je formát standardního systému komprese dat pro zvukové soubory. Při zachování poměrně vysoké kvality umožňuje zmenšit velikost hudebních souborů v CD kvalitě přibližně na desetinu, u mluveného slova však dává výrazně horší výsledky. Formát MP3 se stal oblíbeným při uchovávání a přehrávání hudby na počítačích, vyrábí se stolní a přenosné přehrávače tohoto formátu.
AAC je standard pro ztrátovou kompresi zvuku. Byl vyvinut jako logický následovník formátu MP3 na středních až vyšších bitratech v rámci standardu MPEG-4.
M4A je formát souboru standardu MPEG-4 obsahující pouze zvuk. Na popularitě získal až poté, co jej Apple začal používat ve svém online obchodě iTunes pro kódování písní. Je navržený tak, aby poskytoval bezztrátové kódování v menším úložném prostoru.
MPA je druh ztrátové komprese, která redukuje velikost souboru s minimálním snížením kvality zaznamenaného zvuku. Vychází ze standardu kódování MPEG.
FAT32 (File Allocation Table) je označení pro tabulku obsahující informace o obsazení disku v souborovém systému, která se používá k vyhledávání souborů na daném disku. Verze FAT32 s sebou přináší 32bitové adresy alokačních jednotek. Maximální velikost jednoho souboru může být až 4 GB. Dosti modernější je systém NTFS u nějž je velikost souborů bez omezení.
EPG (z anglické zkratky Electronic Program Guide) označuje standardní doplňkovou službu digitálního televizního vysílání. Jde o televizní program vysílaný v rámci každého digitálního multiplexu doplněný o podrobné informace o pořadech. Divák s moderním televizorem může EPG využít pro nastavení přepnutí/zapnutí oblíbeného pořadu, v kombinaci s PVR i nahrávání. Z tohoto pohledu tak nahrazuje často vypadávající analogové synchronizování s teletextem. Program pořadů je vysílán většinou na 24 hodin dopředu, může být však i na týden, či 14 dní.
TimeShift je speciální funkce, která umožňuje nahrávání živého vysílání. Díky tomu si tak můžete udělat pauzu kdykoli budete potřebovat, aniž by vám z oblíbeného pořadu cokoli uniklo. Po spuštění funkce dojde k zastavení obrazu a začne se nahrávat pokračující děj. Jakmile se vrátíte ke sledování, pokračujete přesně od toho momentu, kdy jste odešli. Tuto funkci naleznete u set-top-boxů a nahrávacích zařízeních s pevným diskem.
On Screen Display aneb menu na obrazovce televizoru. Po stisknutí tlačítka MENU se na obrazovce objeví nabídka, ve které se uživatel může pohybovat pomocí dalších tlačítek a provádět tak požadované úkony jako ladění kanálů nebo nastavování různých parametrů